Mám dojem, že ne zcela dobře chápete pojem "liberální demokracie". Jiným pojmem je nazývána "ústavní demokracie", neboli lidově "právní stát". Tento pojem by měl odlišit systém od jakési hlasovací diktatury většiny, před kterou varoval Montesquieu. Nejde o liberalismus jako takový, ale o zaručení práv a svobod, i přes případný odpor většiny. Liberální demokracie je tak opozičním konceptem Rousseauově pojetí demokracie, která podřizuje absolutně vše rozhodování většiny. Myslím, že bychom se mohli shodnout na tom, že je správné, aby třeba majetková práva nebo práva na vyjádření názoru nebyla dotčena momentálním náladám většiny...

Roberte, význam "liberální" demokracie, chápu velice dobře. Jenomže nejde o slovíčka, ale o význam slov, který se mění dle potřeby. Ústavní demokracie, je to o čem mluvím, protože ústavu si může většina upravit podle sebe, když má zákonnou většinu. Lidově právní stát jsme zde už měli. První oběti byla Horáková a Píka.

Mluvme o demokracii na základě jedněch zákonů bez výjimek pro ostatní. Menšina není totiž nemoc, abychom k ní museli přistupovat jako k nemocnému.

Tak to není, nemůžete někomu ústavním zákonem odebrat právo na život nebo na majetek, to není možné. Takové zákony jsou automaticky v rozporu s ústavou a jejím základním principem. Nástup komunistů byl právě pád liberální demokracie a nástup totality instalované nejprve většinou... Jinou a složitější otázkou, zda jsou práva menšin v našem pojetí vnímána adekvátně. To ale není chyba liberální demokracie ale její deformace.

Pokud je něco ústavním zákonem, tak těžko pak při prosazování mohu jednat v rozporu s ústavou. A nástup komunistů nebyl pád liberální demokracie, pokud pro vás není liberální demokracie odsouhlasení levicových stran, že pravicové strany jsou zakázané

To se dost mýlíte, základní práva daná Ústavou (Listinou) jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná. Pokud by snad třeba vznikl nějaký zákon, který třeba dovoluje zabíjet křesťany, a byl by prakticky platný, pak už bychom nebyli v ústavní čili liberální demokracii, ale přinejmenším v tzv. neliberální demokracii, což je třeba ruský nebo turecký model.

Mýlíte se vy. Práva daná ústavou jsou dle ústavy, kterou schvaluje parlament. Nebo snad máte pocit, že ústava se zde vyskytla?

Pokud by byl schválen zákon na zabíjení toho či onoho a mělo by to oporu v ústavě, tak je to ústavní zákon, který byl schválen určitou většinou

Současná ústava nelze z principu změnit hlasovacím mechanismem. Pouze revolucí - tedy změnou systému.

Promiňte Roberte. Parlament může celou ústavu zrušit, pokud dosáhne ústavní většiny a změní ústavní články. Stejně jako je parlament potvrdil.

Pokud to parlament udělá, tak budou sporné body neplatné, anebo se bude jednat o revoluční zcela novou ústavu, která bude nositelem jiných hodnot - bude se jednat o změnu systému. Zeptejte se na to nějakého právníka.

Právo tvoří parlament, nikoli právníci. Právníci pouze aplikují parlamente schválené právo do praxe.

Nebude nic neplatné, pokud parlament většinově změní ústavu.Protože v zastupitelské demokracii je to parlament, kdo je ten, který rozhoduje o právu a neprávu, o obsahu ústavy