Bloger Hassan šíří nenávist a nesnášenlivost

Vít Hassan se ve svém včerejším článku, statečně pustil do boje s projevy “nacismu” a “nesnášenslivosti”, což je jistě záslužná a bohulibá činnost. Osobně si také myslím, že extremismus by neměl být tolerován, ale na rozdíl od pana Hassana si však také myslím, že by o tom, co je extremismus neměl rozhodovat jednotlivec, ale společnost svým přístupek k těmto projevům.  

 Pan Hassan se ve svém článku "Ultraliberálové zametají cestičku pravicovým extrémistům "pouští na tenký led, kdy snahou poukázat na extremisty se stává extrémistou sám. Ve svém článku obviňuje liberály (on je nazývá ultraliberály) což je divoký slovní obrat, neboť nic takového neexistuje, ale je to z jeho strany šikovná snaha o manipulaci,neboť slovo ultra evokuje něco co do společnosti nepatří.

 Liberálové jsou podle autora článku vini za propagaci neonacistů, rasistů a dalších extrémistů, tím, že hlásají svobodu slovapro každého. Hassan jde však jde ještě dál, ohání se tím, že liberálové prosazují svobodu jedněch na úkor druhých, aniž to nějak blíže vysvětluje. Vlastně ani to vysvětlit němůže, protože by se toho zamotal jako kapr do sítě. Ale jako pokus o diskreditaci jedněch to je jistě zajímavé, stejně jako to, že podle blogera Hassana se liberálové staví za práva neonacistů veřejně hlásat nacistické názory, zpívat písně s　nacistickou tématikou atd. atd.

 Ani jedno však není pravda. V pojetí liberalismu neexistuje vyzdvihování jedněch nad druhými. Liberalismus jako takový je založen na rovnosti všech lidí, rovnosti všech názoru a volnosti soutěže ať ekonomické, tak politické. Jestliže tedy v liberalismu platí, že nacista může říkat svobodně svůj názor, tak to platí i pro komunistu, konzervativce, rasistu, ale i pro takové lidi jako je pan Hassan, což se s vyjimkou komunistů a sebe sama panu Hassanovi asi moc nehodí.

 Jestliže pan Hasssan se pustil do liberálů a nepřímo je obvinil z extremismu, tak zůstává otázka co dělá on? Dělá to samé co se snaží vidět u druhých, podněcuje nenávist, nesnášenlivost, rasismus, jak je možné vidět v jeho předcházejících blozích. Zatímco tričko s Breivikem či skladby neonacistických kapel nikdo veřejně nepropaguje a zůstává to v hloučku úzké skupiny obyvatel, tak pan Hassan svoje extrémistické názory šíří veřejně. Že jeho názory vzbuzují opak toho co zamýšlel už mu však nedochází. Na druhou stranu mohou neonacisté, jak je pan Hassan nazývá, autorovi poděkovat. Nikdo neudělal pro jejich propagaci více než on sám.