Osmý květen. Den osvobození? Spíše den, kdy jedna totalita vystřídala druhou

2. 05. 2018 16:01:08
Blíží se den výročí našeho osvobození od nacistické okupace. Den, kdy skončil Protektorát, den kdy začalo zúčtování s nacistickými kolaboranty. Den, který byl předzvěstí jiné totality.

Ti starší si ještě pamatují jak od pátého do devátého května běžely v televizi filmy oslavující hrdinství sovětských vojáků, hrdinství pražských povstalců, hrdinství členů komunistického odboje. Symbolem této doby byl šeřík a tank číslo 23, komunistickou propagandou vydávaný za bájnou T-34, přestože se jednalo o IS-2. V této komunistické agitce, oslavující nejen osvobození, ale také náš příklon k táboru míru a socialismu se na mnoho věcí zapomínalo. Zapomínalo se na skutečné osvoboditele Prahy, což byli také Rusové, ale ti špatní. Patřili do Ruské osvobozenecké armády, která bojovala na straně nacistického Německa s cílem osvobodit Rusko od socialismu a totality, pod vedením hrdiny od Moskvy generála Vlasova. Ano, generál Vlasov byl vyznamenán řádem Hrdina Sovětského svazu za úspěšnou obranu Moskvy, což bylo spojeno i s povýšením na generálporučíka. Když padl u Volchova do německého zajetí, tak si uvědomil, že se stal pro Stalina bezcenným a pokud by se ze zajetí vrátil, tak by ho čekala smrt, smrt pro zrádce, kterými byli Rusové zajatí Němci.

Je smutné, že mnohdy si lidé uvědomí zrůdnost režimu až v okamžiku, kdy se stanou jeho obětí. A těmi obětmi bylo všichni Rusové, Ukrajinci, Kazaši, Arméni, Gruzínci, kteří se dostali do německého zajetí. O tomto Stalinově přístupu věděli všichni českoslovenští komunisté, kteří se uchýlili do Moskvy. Věděl o tom i generál Heliodor Píka, který z pověření Londýnské exilové vlády formoval československou jednotku v SSSR a dostával československé občany ze sovětských gulagů. Však se mu pak komunisté odvděčili provazem. Věděl o tom o doktor Beneš, který podepsal v roce 1943 v Moskvě smlouvu o Československo – sovětském přátelství, se zvláštní doložkou o poválečné spolupráci, po níž následovala smlouva z 8.května 1944 o spolupráci československých a sovětských orgánů na územích, která budou teprve osvobozena. Asi není náhodou, že na toto vše navazoval Košický vládní program z dubna 1945, který připravili komunisté. Program, který vyloučil pravicové strany z politické soutěže v osvobozeném Československu, určil kolektivní vinu Němců a Maďarů a byl základem pro poválečné konfiskace a znárodňování. To vše se souhlasem doktora Beneše.

Základy pro naše vazalství k Moskvě byly připraveny dva roky před koncem války, o které ovšem v té době nikdo nevěděl kdy skončí a s jakým výsledkem skončí. Přesto Beneš více než hlasům členů uznané exilové vlády v Londýně, více naslouchal komunistům v Moskvě a rozhodl, že po válce se bude Československo více orientovat na SSSR a vládu v Londýně postavil před hotovou věc. Před hotovou věc postavil i Winstona Churchilla, premiéra země, která jeho vládě poskytla azyl a veškerou podporu. Tady je i důvod, proč americká armáda nemohla dojít až do Prahy a to i přesto, že nejen generál Patton, ale i Winston Churchill žádali o vstup amerických vojsk do Prahy. Nešlo o to osvobodit Prahu, ale museli jí osvobodit ti „politicky správní“. Že to znamenalo další mrtvé, jako členy rodiny doktorky Vlasty Kalálové – di Lotti v Bernarticích u Písku. Vynikající ženy, která patřila mezi první vystudované lékařky První republiky, prožila svůj život v Iráku, kam se dobrovolně přihlásila, statečné ženy, která osobním dopisem žádala o milost pro Miladu Horákovou. Její kniha „Doktorka v domě trubačů“, je tím nejdojemnějším co člověk může číst.

Byli jsme tedy osvobozeni Sověty. Přes dojemné obrázky komunistické propagandy, osvobození znamenalo kradení, znásilňování, nejznámější obětí byla naše herečka Květa Fialová, odvlečení našich lidí do sovětských gulagů ( 7 422), kde zemřel i československý generál Vojcechovský. Původně carský důstojník, který odešel po bolševickém puči a prohrané občanské válce do Československa, kde se během okupace nacistickým Německem zapojil do odbojové činnosti v rámci Obrany národa.

Podobně se Rusové chovali v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a částečně i v Rakousku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku. Poslední tři země měly tu smůlu, že sovětská okupace je potkala dvakrát. Jednou v roce 1940 a pak v roce 1944. Všude kam přišla sovětská armáda, následovaná NKVD, byly nastoleny prosovětské vlády, tedy komunistické. Jinde bylo necháno zdání demokracie, jako v Československu. Pouze zdání, pro konejšení Západních spojenců. Sovětský svaz nás nepřišel osvobodit. Přišel nás okupovat. Okupace začala s koncem Protektorátu, kdy zde zůstalo několik tisíc sovětských poradců a příslušníků NKVD. Rok 1968 byl jen potvrzením stavu.

Přesto, pokud můžete, zastavte se u pomníku Rudoarmějců, položte květinu. Oni skutečně bojovali proti okupantům. Nebojovali za komunismus, nebojovali za Stalina. Bojovali za svojí vlast a byli stejnou obětí komunismu jako lidé v Československu.

Autor: Martin Kavka | středa 2.5.2018 16:01 | karma článku: 38.07 | přečteno: 2640x

Další články blogera

Martin Kavka

Přirovnávat „sirotky“ ze Sýrie k Wintonovým židovským dětem je chucpe

V rozjitřené debatě o syrských sirotcích se začínají nějak ztrácet ty „děti“. Namísto racionální debaty se vytahují příklady z historie. Jenomže ty příklady z nedávných dějin Evropy spíše svědčí proti příznivcům přijetí.

19.9.2018 v 12:06 | Karma článku: 43.06 | Přečteno: 2098 | Diskuse

Martin Kavka

Levice se bojí úspěchu Švédských demokratů. Prý populisté a xenofobové

Ve Švédsku dnes probíhají volby, které sice nic moc nezmění ve složení vládnoucích stran, ale přesto jsou sledované, protože vzor všech socialistů a sociálních inženýrů dostává trhliny.

9.9.2018 v 13:42 | Karma článku: 43.37 | Přečteno: 2469 | Diskuse

Martin Kavka

„Levicový humanismus“ je mnohem horší než „pravicový extremismus"

V souvislosti s demonstracemi v Sasské Kamenici se objevily zprávy, že se jedná o pravicové extremisty, neonacisty. Levicoví politici, nechtějí ani na okamžik připustit, že se nejedná o akce extrémistů, ale jde o projev zoufalství

7.9.2018 v 11:17 | Karma článku: 41.68 | Přečteno: 1582 | Diskuse

Martin Kavka

Nikdo nechce topit „uprchlíky“ aneb demagogie podle blogera Hornera

Imigrace z Afriky a Blízkého východu do Evropy nenechává nikoho chladným. Názory mohou být různé, záleží na úhlu pohledu, politickém přesvědčení a vstupních informací.

3.8.2018 v 10:05 | Karma článku: 42.71 | Přečteno: 2409 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Zdenek Horner

rozdýchávání; resuscitace kolektivní soudnosti

povolební trénink trpělivosti povolební trénink trpělivosti povolební trénink trpělivosti povolební trénink trpělivosti

26.5.2019 v 11:56 | Karma článku: 4.51 | Přečteno: 266 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Ve volbách se bohužel zapomnělo na mnoho důležitých věcí.

Právě proběhlé volby měly mnoho zvláštností.Sice neútočili teroristé na velbloudech na Staroměstském ani Václavském náměstí,ale děly se věci nevídané.Jako penzionovaný volební komisař předkládám veřejnosti zjištěné skutečnosti.

25.5.2019 v 22:32 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 549 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Ekologie mezi námi - dnes ! Děláme to dobře ?

Normální člověk chápe ekologii jako přírodní proces.Dřive se využilo vše,co příroda dala. Taková zabijačka prasete je plně ekologická. Zpracuje se skoro vše.Dnešní třídění odpadu je hezká věc,jen není realizován ten další krok.

24.5.2019 v 8:46 | Karma článku: 9.57 | Přečteno: 205 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Proč tak usilovně pískají demonstrující v těchto dnech ?

Pustil jsem si přenos ze současných demonstrací v Praze a vůbec jsem nepochopil,jak reagují lidé v davu.Kdykoliv řečník řekl cosi proti Babišovi,Zemanovi či Benešové,dav pískal a křičel jako na povel.

22.5.2019 v 16:06 | Karma článku: 30.18 | Přečteno: 1387 | Diskuse

Libor Popovský

Proč nemohu kritizovat své náboženství?

Článek Majida Rafizadeha "Why Can't I Criticize My Religion?", který vyšel 16. září 2018, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.

22.5.2019 v 9:08 | Karma článku: 25.98 | Přečteno: 610 | Diskuse
Počet článků 382 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2688

                                                                                                                         

Najdete na iDNES.cz