Že příslušníci Antify nejsou žádní beránci se mohl svět už přesvědčit dávno. Tito bojovníci proti „fašismu“ používají metody neblaze proslulé SA,která umetala cestu k moci Adolfu Hitlerovi.
Doposud však muslimové byly Antifou chráněná skupina. Jakékoliv demonstrace proti islámskému radikalizmu, demonstrace za oběti muslimů Antifa napadala a demonstranty nazývala krajní pravicí a fašisty. Tentokrát se však muslimové stali terčem bombového útoku ke kterému se přihlásila právě tato „antifašistická“ organizace. Důvod? Turečtí muslimové se prý modlili za úspěch turecké armády bojující v Sýrii proti Kurdům. Kdyby ti Kurdové byli křesťané, kdyby byli zastánci demokracie západního střihu, tak by se nejspíše nic nestalo a levičáky z Antify by nejspíše nezajímali. Jenomže stalo a to proto, že tady jde o Kurdy z Rojavy, kde útočí turecká armáda a kde Kurdové vytvořili autonomní území nazvané Demokratická federace Severní Sýrie postavené na myšlenkách anarchisty a představitele libertariánského socialismu Murraye Bookchina. V praxi nejde o nic jiného než o aktivistický komunismus. Tedy myšlenku, že nikoli volby, ale aktivismus by měl určovat vývoj společnosti. Tyto myšlenky uskutečňuje právě kurdská PYD, což je socialistická strana vedena Salihem Muslimem Muhammadem a ovládající Rojavu.
Antifa ukázala, že jakmile jde o myšlenky anarchosocialismu, tak veškeré sympatie k muslimům jdou stranou, zvláště, když ti muslimové jsou proti něčemu, z hlediska Antify, tak úžasnému jakou je socialismus.
Antifa není tím za co se vydává. Neobhajuje lidská práva, neobhajuje menšiny. Jejím cílem je nastolení anarchistického socialismu a to jakýmikoliv prostředky. Třeba terorem. Ostatně podle Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA a FBI je Antifa označována za „domácí teroristy“. Jak se tato organizace projevuje se ukázalo například při zasedání G20 v Hamburku, kdy členové této skupiny poštvaly na pravicové novináře podobně smýšlející individua. Asi není náhodou, že podporu za tento čin německé buňce Antify vyjádřila i sesterská organizace z New Yorku. Že těmto lidem jsou lhostejné lidské životy se mohli přesvědčit i francouzští policisté, kteří v květnu 2016 byli napadeni členy Antify Malotovými koktejly a dva z nich skončili v nemocnici s těžkými popáleninami.
Letos v únoru pro změnu členové Antify napadli demonstraci německých žen, protestujících proti imigrační politice německé vlády a vzrůstajícímu násilí imigrantů na německých ženách. Jak jinak než v rámci jejich boje proti „fašismu a rasismu“. Fašistické a rasistické z pohledu této organizace je totiž vše, mimo jejich pohledu na svět. Řád, pořádek, morální a politické hodnoty jsou pro tyto lidi znakem fašismu. Přitom tato organizace svým myšlením, jednáním a ideologii je nejen blízká fašistickému hnutí, ale je přímo představitelem klasického fašismu v jeho počátcích. Stejně jako fašisté i členové Antify vyvolávají střety s lidmi jinak smýšlejícími. Napadají pokojné demonstrace. Stejně jako fašisté se snaží zastrašit politické oponenty. Ale pro mnohé jsou to hrdinové, kteří bojují proti pravici. Hrdinové, kteří umlátili železnou tyčí muže, jen proto,že měl kšandy v národních barvách Španělska.
Podobně mlátili nacisté Židy, jen proto, že neměli správnou rasu a nordickou krev. Antifa mlátí a zabíjí lidi jen proto, že jsou hrdi na svůj stát. Ale zatímco nacismus a fašismus jsme odsoudili, tak Antifa je, z nějakého záhadného důvodu, tolerována. Nejen tolerována, ale když se dostali Piráti do parlamentu, tak to bylo tiskem málem oslavováno a to přesto, že předseda Pirátů má velmi blízko k této extrémistické organizaci. Organizaci, jejíž předchůdci se podíleli ve Španělské občanské válce na těch největších zvěrstvech, které svět, od dob Francouzské revoluce do období nacistického teroru, poznal.
Nejvíce zarážející je však skutečnost, že zatímco se mluví o pravicovém extrémismu, který de facto je marginální, tak levicový extrémismus je přehlížen a mnohdy vydáván jako reakce na fašizující tendence ve společnosti. Jako reakce Antify na demonstrace proti imigraci a jejím následkům jako v Berlíně.
