V dnešním světě, kde je vše relativizováno, rozmělňováno v duchu nějakých vyšších humanistických idejí je dost nepatřičné vyslovit názor, který není v souladu s myšlenkou rovnosti náboženství anebo kultur.
Nevím, kolik lidí z mého okolí pomáhá druhým lidem. Nevím a popravdě ani to nechci vědět. Za to skoro denně vím z novin, kde a která organizace pomáhá uprchlíkům. Čtu dojemné příběhy o Pašovi, který utekl čert ví odkud a jeho trable. Čtu jak my Češi odmítáme uprchlíky a žádné tady nemáme. Jak se bojíme islámu a žádné muslimy zde nemáme. Svým způsobem jako by bylo řečeno, že nemáme právo na odmítání muslimů, protože zatím zde nedošlo k žádným teroristickým útokům a tam kde k nim dochází nejde o muslimy a islám, ale o teroristy a islamismus. Takže asi v pohodě. Jenomže jak vysvětlit, že muslimové jsou v pohodě, jen jim to kazí muslimové co v pohodě nejsou? Vysvětlit to nejde. Nejde, protože ti muslimové co vraždí jsou stejní muslimové jako ti, co prodávají kebab. Chodí do stejných mešit, poslouchají stejná slova, takže, kde je problém? Problém je v islámu. Islámu, kde existuje jediná autorita a tou je Mohamed. Alfa a omega všeho. A vše co dělal Mohamed je pro muslimy nejen následováníhodné, ale je také jejich povinnost být jako Mohamed. A Mohamed se dokázal nejen chovat přívětivě a laskavě, ale také loupil, vraždil, znásilňoval. To nejsou žádné pomluvy, to je součást islámské historie a nauky ať už v Sunně, Koránu anebo Síře, životopisu Mohameda. Součást islámské historie a nauky, kterou muslimové nezpochybňují. Mohamed je vzor a je jedno, zda se jedná o prodavače kebabu anebo mudžahedína s kalašnikovem.
Pamatuji si, když v jedné diskusi někdo argumentoval Ježíšovým podobenstvím o Milosrdném samaritánovi. Doporučuji všem, ať si otevřou Písmo a toto podobenství ať si přečtou. Možná se budou divit, že dotyčný si nevzal zraněného člověka k sobě domu, ale poskytl mu pomoc, ubytoval jej v nejbližším hostinci a zaplatil jeho pobyt na dobu, která bude potřebná k jeho uzdravení. Nevzal si jej domů, nezačlenil jej do své rodiny. Udělal to, co bylo nutné a potřebné. Ostatně, proč by měl dělat více? V novinách se píše, že umrzlo osm bezdomovců, zároveň probíhá kampaň na pomoc lidem bez domova, kdy jedna stokoruna pomůže těmto lidem zabezpečit nocleh v teple. Kolik lidí z těch, které tak dojímá osud Paši, tu stokorunu dá a pošle na účet organizace pomáhající lidem bez domova? Možná všichni, možná nikdo.
Jako katolík mám rád filmy o svatých naší Církve. Jedním z mých oblíbených je Filip Neri. Italský kněz, který toužil odjet do Indii, kázat Krista a za Krista položit život. Nakonec zůstal v Římě a staral se o chudé děti na ulici. Když pak mohl odjet a měl i papežské povolení, tak zůstal se slovy „Já jsem svojí Indii našel tady“. A to je přesně to, co nám uniká. Snažíme se pomáhat muslimům, aby se dostali do Evropy, ale těm co skutečně potřebují naší pomoc u nás doma, těm jí odmítáme. Upřímně, jestli moje stokoruna pomůže přečkat válku lidem z Blízkého východu, byť v polních podmínkách, ale bezpečí, tak proč vydávat další stokorunu, aby se dostal do Evropy? Není lepší tu druhou stokorunu dát těm, kteří žijí v naší zemi, ale jsou na tom hůře než ti uprchlíci? Je to na uvážení každého. Nikoho neodsuzuji, když dá přednost muslimovi ze Sýrie, před bezdomovcem u Kauflandu. Jenomže ten bezdomovec před Kauflandem se nebude snažit jemu poskytnutou pomoc v jemu do budoucna poskytnuté výhody a výjimky. Nebude se snažit uplatňovat svůj životní styl na úkor společnosti.
Je mi líto lidí, kteří musí opustit domovy kvůli válce. Vím, že těmto lidem je nutné pomoci. Jenomže, jaká to je pomoc, kdy na integraci a jak se ukazuje neúspěšnou, jsou vydávány stovky milionu Euro, které by byly mnohem prospěšnější tam, kde skutečně mohou pomoci. Tedy v uprchlických táborech? Což vzbuzuje další otázku, proč těmto muslimům ze Sýrie, Afghánistánu apod. nepomohou islámské země? Copak ti muslimové nejsou jejich bližní? Proč EU a OSN jen apeluje na Evropany? Jako by islámské země byly nedotknutelné. Jenomže ony jsou nedotknutelné. Jakákoliv jejich kritika by byla vydávána za islámofobii a tak se apeluje na neznámé evropské hodnoty a křesťanskou lásku, bez ohledu na skutečnost a problémy s muslimy v evropských zemích.
Nejsem proti muslimům, jsem proti islámu. Nejsem proti tomu, aby zde muslimové žili, ale jsem proti tomu, aby se jim ustupovalo v jejich náboženských požadavcích a zákony a společenské normy platily pro ně stejně jako pro všechny. Nejsem proti tomu, aby se pomáhalo uprchlíkům, ale pomozme tam kde pomoc potřebují. Jako to udělal dotyčný Samaritán.
Nebo se jednou Vaše děti probudí v zemi, která více než Evropu bude připomínat Blízký východ.
