Během několika málo dnů přinesla česká média dvě zprávy. Ani jedna neukazuje naší vládu v dobrém světle. Jedna znamená podvolení se Evropské unii a druhá obchodu s Čínou.
Jak mnozí, kteří sledují politiku na Blízkém východě, zaznamenali, tak po nástupu amerického prezidenta se změnil přístup Spojených státu k teroristům z autonomního území Palestina. Ano teroristům, protože jak Hamas, tak Fatah podporují teroristy a oslavují vražedné útoky na izraelské civilisty. Obě skupiny pak podněcují děti k nenávisti k Izraeli.
Změna byla patrná hlavně v uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izrael, ale také zastavení penězovodu samosprávě Palestiny. Dalo by se říci trochu pozdě, ale přeci jen. Trumpova administrativa v tomto projevila zdravý úsudek. Bohužel, v případě Evropské unie tomu tak není. Evropská ministryně zahraničí Federica Mogherini,bývalá komunistka, vlastně i současná, protože její rodná mládežnická strana se přejmenovala na Demokratickou, ale jak víme, tak východní část Německa byla také podle názvu demokratická, se rozhodla, že EU musí Palestinu podporovat a musí nahradit výpadek peněz z USA. Jeden by čekal, že minimálně Česká republika se proti tomu postaví. Nestalo se tak, naopak ministr Stropnický, jako by si vzpomenul na svoje účinkování v sovětském filmu Boj o Moskvu, srazil podpatky, zasalutoval a souhlasil s tímto návrhem. Spravedlivě musím říci,že za účasti i arabských států.
Druhá zpráva je stejně děsivá. Zatímco EU bude podporovat teroristické organizace z Palestiny, tak naše vláda zamítla azyl pro většinu čínských křesťanů, kteří v Číně prožívají podobný osud jako křesťané v islámských zemích. Pronásledování, mučení, mnohdy srovnávání kostelů se zemí. Nemožnost svobodně vyznávat svojí víru. A paradoxně jim uškodilo, že se učili česky a pracovali.
Vlastně je to jak podle šablony. Evropská unie, náš stát nikdy neumí ukázat na pronásledované křesťany. Za to pro pronásledované muslimy (sic), aby se málem vytvořilo zvláštní tiskové oddělení, jako pro ty z Barmy. Co na tom, že přesně nevíme co se děje a jediné co je jisté je to, že počátek všeho byly teroristické akce Rohingů? Ale ano, stejně tak jako v případě Číny, ani v případě islámských zemí nejde o spravedlnost a pravdu, ale o obchod. Čína se stává, pokud už není, největší ekonomikou na světě a islámský svět je, nejen kvůli ropě, ekonomicky perspektivní. Trochu situace jako v době obléhání Konstantinopole Osmany, kdy papež vyzýval k pomoci, ale Benátčané vesele zásobovali Osmany zbraněmi. Peníze nesmrdí a pro blaho je třeba obětovat i vlastní zásady a víru, že?
Židé dnes jsou, stejně jako byli kdysi, pronásledovanou skupinou a to i na Západě. Ze západních zemí opět utíkají, nejvíce z Francie, kvůli novodobému antisemitismu a nejsou za tím neonacisté, ale muslimové. Ti sousedé od vedle. Ovšem to hlavní články neplní. Za to střelec v Itálii, který po brutální vraždě mladé dívky imigrantem, střílel na Afričany, plnil novinové články několik dní s varovnými komentáři před vzrůstajícím rasismem. Lépe by bylo možná říci zoufalstvím. Zoufalstvím, jak evropské vlády v rámci politické korektnosti přehlíží problémy svých občanů s přistěhovalci z Blízkého východu a Afriky. Křesťané jsou nejpronásledovanější náboženskou skupinou na světě. Každoročně v islámském světě je zavražděno na desítky tisíc křesťanů všech denominací, ale nejhorší je, že křesťané se stávají pronásledovanou skupinou i v zemích Evropské unie., jak řekl Robert kardinál Sarah
A opět v těchto případech vládne v Evropě politická korektnost. Spojení dvou slov, které ve mně budí podobné pocity jako Lidová demokracie, kterou se ohánělo Rudé právo blahé paměti.
Starověcí lékaři neuměli léčit nemoci. Léčili symptomy, protože neznali příčinu. Současní politici znají příčinu, ale politická korektnost jim brání jí pojmenovat. Proto bojují proti symptomům. Proč? Protože se bojí, aby někdo neřekl, že jsou xenofobové a rasisté a populisté.
Vědí a nic neřeknou a pak se naoko diví, když někdo řekne, že král je nahý a rámci zachování tváře tvrdí, že nahý není. Pouze je neoblečený.
