Islámský katolický týdeník cenzuruje Dominika kardinála Duku

Myslíte si, že Katolický týdeník je oficiálním periodikem katolické církve v Čechách a na Moravě? Tak věřte, že tomu tak není. 

Katolický týdeník je především hlásná trouba neomarxismu a multikulturalismu, kde ti, kdo zastávají jiný než halíkovský názor jsou na indexu.

A to včetně Primase katolické církve pana Dominika kardinála Duky. Pan arcibiskup přitom nechtěl nic menšího než se vyjádřit k zavraždění katolického kněze dvěma muslimy ve Francii. Bohužel nebyl dostatečně korektní na multikulturní Katolický týdeník a tak jeho článek "Ti, kdo nám chtějí zvěstovat Boha smrti" byl odmítnut s tím, že pro něj není místo ani teď a ani nikdy jindy.

Zatímco pro pana kardinála prostor není, tak pro oslavu pohanské bohoslužby společně s muslimy v katolických kostelech v Itálii a Francii se místo našlo, včetně slov o tom, že muslimové jsou naši bratři. Možná pro někoho bratři jsou, pro mě však jsou to bratři, slovy Karla Kryla, z krve Kainovi. V Katolickém týdeníku se však již nedozvíte o chování muslimů během těchto bohoslužeb, kdy se během kázání kněze k tomuto obrátili zády, ale když dostali možnost proslovu, tak citovali z Koránu verše, které jdou proti křesťanům a židům. Jak řekl mons. Antonio Livi „Jednalo o nesmyslnou a svatokrádežnou akci“

Žel, katolický církev se nachází v rozkladu. Morálním i věroučném. A stejně jako v evropských společnostech i v církvi jsou umlčováni ti, kteří nejdou s proudem. Umlčování a ignorování. Pro média jsou zajímavější různí samolibí kazatelé, kteří místo na nauku církev dávají důraz na svoje slova, která obvykle citují na potvrzení své pravdy, případně jako přidanou hodnotu přidají kolik kde dostali titulů, vyznamenání, kolik vydali knih a v kolika jazycích. Média je milují a citují a dělají z nich představitele církve, až by jeden získal dojem, že v katolické církvi mají hlavní slovo sociologové a marxisté.

Byly doby, kdy Katolický týdeník byl skutečným hlasem církve. V dobách komunismu velice často stál v opozici režimu a vycházely v něm články, které byly pro věřící skutečnou duchovní potravou a posilou. Dnes je to periodikum, které nestojí ani za to, aby je člověk použil na zátop.

Každý může mít na Katolickou církev svůj názor. V Česku moc pozitivní není, ale jedno Církvi upřít nelze. V těžkých obdobích vždy stála na straně evropských hodnot, stála na straně evropských národů a proti mohamedánskému Půlměsíci vztyčila Kříž. Proti lžiprorokovi Mohamedovi stálo evangelium Krista. Papež Benedikt XVI. v jedné knize svých rozhovorů řekl, že Církev se stane malou, ale pevnou, protože bude stát na víře věřících. Na víře, kterou nám předali naši předci a která má svůj počátek u apoštolů. A zatímco Kristus vyhnal pohany z chrámu, tak dnes mnozí z chrámů dělají místo, kde již Kristus nemá prostor. Pak se není co divit, že v Itálii po sunnitsko-katolické modloslužbě církev ztrácí věřící. A právem.

Možná by se mnozí duchovní, včetně papeže Františka, měli zamyslet na tím co řekl Robert kardinál Sarah „Kolik uřezaných hlav ještě bude zapotřebí, aby evropské vlády pochopily, v jaké situaci se nachází Západ?“