A co proti tomu hodláte dělat? Budete je polévat Konvičkou?

Za loňský rok bylo ve Velké Británii zatčeno za urážlivé příspěvky na sociálních sítích téměř 3400 lidí. Zároveň se vrátilo "domů" přes 400 bojovníků islámského státu, kteří zůstanou nepotrestaní. To jsou paradoxy.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2382562-evropa-celi-nove-generaci-dzihadistu-musi-se-pripravit-na-horsi-utoky-varuje

.....Šárko, já jsem to měl také na mysli, předběhla jste mě! Ten si BOrka, který doskakoval jek ratlík, namazal na chleba!'

Na fotografii pana Kavky je jen jeho obličej, nikoli například oblečení, které je někdy pro muslimy typické.

A jestliže podle obličeje poznáte muslima, tak klobouk dolů.

Muslimové jsou všech ras, všech barev očí, všech barev vlasů, všech tvarů nosů apod..

Arab vypadá jinak než Indonésan a Súdánec se nepodobá ani tomu Arabovi, ani Indonésanovi. Kromě toho muslimové jsou i mezi blonďáky, protože sem tam na muslimskou víru přestoupí i Čech, Slovák, Švéd nebo třeba Rus.

Takže pokud poznáte podle obličeje muslima, měl byste všem prozradit, jak to děláte. Nikdo jiný kromě Vás na celém světě tohle totiž neví.

To patřilo pod příspěvek pana Trčálka.

Švédská ministryně pro kulturu a demokracii Alice Bah Kuhnke navrhuje, aby Švédsko přijalo s otevřenou náručí a znovu integrovalo ty migranty, kteří původně dostali azyl ve Švédsku, pak odcestovali na Střední východ, kde bojovali na straně ISIS, a nyní se vracejí zpět do Švédska. Jde prý asi "jen" o 300 islámských radikálů.

"Musíme je vrátit zpátky do naší demokratické společnosti, musíme jim dát šanci" prohlásil tento výlupek soudnosti. Připustila při tom, že Švédsko nemá ponětí o tom, kolik radikálů je ještě radikálních a kolik se napravilo.

Je zvláštní pozorovat, jak kdysí dobývačný a hrdý severský národ statečných bojovníků pracuje na vlastní sebevraždě vlivem ztráty soudnosti a pudu sebezáchovy.

Navíc je to logika: Nevíme, kteří se napravili a kteří zůstali radikálové, tak je pro jistotu přijmeme všechny.

Logika spíše velí opak: Když nevíme, tak jsme raději opatrní:

Když nevidím do zatáčky nebo přes kopec, nesmím předjíždět. Když neznám konkrétní osobu a nemohu vědět, zda je zdravá, neměl bych s ní mít nechráněný pohlavní styk. Když člověka pokouše zvíře a není možné ho vyšetřit, zda je zdravé, musí se člověk podrobit léčení, jako kdyby bylo nemocné. Když neznáme druh té či oné houby, nemáme ji sebrat. Děti též nemají nikam chodit s neznámými lidmi.

V řadě případů je ta opatrnost zbytečná: Za zatáčkou nic nejede, většina žen, které neznám, jsou zdravé, pes, který mě kousl a utekl, také mohl být zdravý, ten pán, který nabídl dítěti, že ho sveze domů, protože viděl, že dítěti ujel vlak, a ví, že další vlak jede až za dvě hodiny, mu doopravdy chtěl třeba jenom pomoci a vůbec to nebyl pedofil. Většina takovýchto opatrností je zbytečná, ale zcela správně raději desetkrát se omezíme zbytečně, než abychom pojedenácté spadli do neštěstí nebo do něj i navíc přivedli jiné lidi (v případě riskantního předjíždění).

Pouze směrem k radikálům, kteří se vracejí z ISIS, postupujeme opačně: Co kdyby náhodou byl dobrý? Tak pro jistotu vezmeme všechny, tedy i ty, kteří zůstali radikální.

Já mám taky vtíravou otázku: "Jak to, že vypadáte jako muslim?"

Pýta sa Trčálek s binládinovskou bradou...