Jste otevřený, budu také.Takže jste (byl) smilník, tak to jsem trochu zklamaný. Já jsem taky do svých osmnácti žil „svobodomyslně“, ale pak jsem potkal Ježíše Krista, přijal jím nabídnutou spásu a obrátil se. Samozřejmě bylo to nahoru–dolů, ale už jsem nesmilnil, alespoň ne de facto, jelikož de iure, je to běh na trochu delší trať. V Kristu jsem se v momentě obrácení stal novým stvořením, jak pravý Bible. Mnoho let jsem se modlil o manželku, křesťanskou pannu a Pán modlitbu vyslyšel a už 16 let spolu žijeme v požehnaném manželství. Co chci říci, je toto: nedokážu porozumět křesťanům co smilní a považují tento stav za něco normálního. Pravda je ovšem taková, že k životu v čistotě uschopňuje Duch svatý, dáme–li se duchem vést. Ze svých sil nikdo nad hříchem nezvítězí. O vás nevím vůbec nic a nesoudím vás, jen se podivuji. Je to vaše věc. Každý máme nějaké kostlivce ve skříni se kterými musíme bojovat a s pomocí Boží i vítězit.

A co se týká toho 17. 11., poslouchali jsme tehdy s otcem Svobodnou Evropu a těšili se z toho, že to konečně prasklo. Po čtyřiceti letech šikany a perzekucí se mohla naše rodina konečně napřímit a začít žít s hrdostí. Boj o lidskou důstojnost ovšem neskončil. Situace dnes, mi v mnoha ohledech připomíná druhou polovinu osmdesátých, kdy media také lhala a mnozí jim už nevěřili.

Mně z tehdejších listopadových událostí nejvíce utkvěl v Brně na náměstí Miloš Zeman, který měl mezi tehdejšími studenty snad největší úspěch.

Současní studenti pod vlivem katolických rektorů našich vysokých škol na něj plivají.

To je psycho...

Jako katolík jste měl ten večer trávit ctnostněji . Ale aspoň jste upřímný.

Zřejmě to spravila jedna motlitba za porušení božího přikázání "nepožádáš manželky bližního svého".

Já jsem byl od pátku 10.11. v nemocnici s mononukleózou. Témeř 400 km od Prahy a v pokoji pouze "rozhlas po drátě", pět dní jsem byl zmatený jak lesní včela.

Jj, 17. listopad patří k těm několika málo dnům, kdy i po letech víme, kde jsme byli a co jsme dělali.

Stejně tak si pamatuji 11 září. To jsem byl zrovna s japonskými turisty v Rožmberských pokojích. Jako průvodce na zámku v Českém Krumlově a prošla kolem kolegyně a pronesla..."V New Yorku narazila letadla do budov"

Japonci nechápali, tak jsme to řekl jejich průvodci, ten jim to přeložil a Japonci řekli "ÓOOO"

Jirka Hermánek by to zvládl lépe.

Holt spolupracovnici StB to prožívali jinak a jak si dělali srandu z lidí tehdy, dělají si jí i dnes.