Stačí jen otevřít portál iDnes a není dne, kdy by se tam neřešily sexuální problémy, partnerské vztahy. Na jiných jak bezpečně podvádět, jak vyměnit manžela, manželku a co dělat proto, aby milenka byla spokojená, případně ideální míry milenky pro starší a pokročilé pány. Na druhou stranu se na stejných portálech objevují nářky nad tím, jaká je rozvodovost současně s vyzdvihováním volných vztahů.
Media se podivují nad rozvodovostí, ale na druhou stranu vytvářejí v mladých lidech pocit, že kdo žije v trvalém vztahu, tak vlastně není normální. Normální je přeci mít milenku, milence, sexuální koučku, střídat partnery a užívat si svobodně sexuálního života. Není pak divu, že o tom, že se bude konat slavnost sexuálních menšin, jsme informováni několik týdnů dopředu a v průběhu této „slavnosti“ několikrát denně. Přičemž se neopomenou různé rozhovory s různými lidmi, kteří samozřejmě takové akce podporují, jsou pro uzákonění manželství pro homosexuály a adopci dětí homosexuálními páry. Druhá strana jako by neexistovala a když už je dán druhé straně prostor, tak s patřičným komentářem redaktora, který vše uvede na tu správnou „míru“.
Popravdě řečeno moc nechápu, proč se to nazývá festival hrdosti, zvláště když mnozí homosexuálové by v tyto dny nejraději zalezli do kanálu a týden nevylézali. Stejně tak nechápu, proč těmto lidem z gay komunity není dán prostor v médiích. Tedy já tomu rozumím. Kazilo by to mediální obraz celé akce a mohlo by se ukázat, že většina homosexuálů nemá potřebu svojí sexualitu zviditelňovat, žijí normálním životem a nemají problém se svým okolím, které ani mnohdy neví, že se jedná o příslušníka sexuální menšiny. Stačí si projít stránky gay organizací a diskuse na nich ohledně právě proběhlého festivalu hanby.
Ostatně mám dojem, když odečtu sunny team, organizátory, policisty a náhodné chodce, že skuteční homosexuálové byli v menšině a k té menšině, že se většina homosexuálů raději ani nehlásí. A po pravdě, ani se jim nedivím.
Co mě však zarazilo a zároveň pobavilo, byla účast lidí, kteří zároveň „bojují“ za práva uprchlíků a muslimů. Nevím, zda si dotyční uvědomují jaké je postavení homosexuálů v islámských zemích. Nevím, zda si uvědomují, že v islámských zemích jsou ročně popraveny stovky homosexuálů. A také nevím, proč tito aktivisté chtějí náš národ vychovávat k toleranci k homosexualitě, když homosexuálové u nás nejsou diskriminováni, nehrozí jím vězení ani smrt za jejich sexuální odlišnost a mají stejná práva jako všichni ostatní. A přesto si pomalu vynucují další a další práva, jako právo na manželství, právo na adopci. Je však manželství právo? Má někdo právo adoptovat cizí dítě? Ne. Manželství není právo, je to už z podstaty onoho slova, svazek muže a ženy. Což většina homosexuálů nemůže splnit. A právo na adopci? Toto právo nemají mnohdy ani heterosexuální bezdětné páry, které čekají i několik let a mnohdy neúspěšně na osvojení si „potomka“. Navíc, když někdo poukazuje na to, že homosexualita je abnormalita a není normální, tak se většinou dočká odpovědi, že v přírodě je „homosexualita“ naprosto běžná. I když na tuto argumentaci přistoupím, tak jsem se nikdy nesetkal s tím, že by dva „homosexuální“ zajíci adoptovali zajíčata anebo dva „homosexuální“ lvi lvíčata. Ti lvi je spíše sežerou.
Kdosi v nějaké diskusi poznamenal, že by bylo zajímavé, kdyby z jedné strany šel průvod hrdých homosexuálů a z druhé strany průvod hrdých muslimů a jak by se aktivisté za různá lidská práva zachovali. Popravdě řečeno, asi by prožívali dilema. Něco jako ochránci přírody, když bobr ohryzává vzácný strom. Ale nemusíme chodit daleko. Ve Švédsku se strana Švédských demokratů rozhodla vyzkoušet toleranci muslimů a naplánovala průvod sexuálních menšin přes islámskou čtvrť ve Stockholmu. Dopadlo to tak, že tento plánovaný pochod byl nazván provokací s rasistickým podtextem a to ze strany „aktivistů“ kteří bojují jak za práva sexuálních menšin, tak muslimů. Což jenom ukázalo, že tito aktivisté jsou „hrdinové“ pouze v kritice původních obyvatel evropských států. Na kritiku islámu a muslimů prostě nemají a to ani v případě, kdy vědí, že to co toleruje většina obyvatel je u muslimu nepřijatelné. Proto raději vylamují otevřené dveře.
Takže až mě zase někdy nějaký aktivista v mediích bude říkat, jak my Češi jsme netolerantní, tak to budu ignorovat do té doby, dokud nebude Gay Pride v islámských zemích za účasti těchto aktivistů. A možná ani ne tento průvod, ale třeba demonstrace před ambasádami islámských zemí za práva nejen homosexuálů, ale i diskriminovaných a pronásledovaných náboženských menšin.