Vím, že mnozí nemají rádi srovnávání islámu s nacismem, případně komunismem. Bohužel, paralely islámu s těmito totalitními ideologiemi se samy nabízí. Kdyby to bylo jen o náboženských rituálech a víře!
Tak bychom se dnes o islámu nebavili a nikoho by nezajímal.
Server iDnes přinesl rozhovor s imámem pařížské mešity, ale pozor mešity, kde se schází homosexuálové, kde se káže v liberálním duchu a kde se ukazuje, že islám je to nejlepší co člověka mohlo potkat. Kde imám Ludovic-Mohamed Zahed který je dle svých slov liberál, homosexuál, feminista, jenž jezdí po světě a oddává homosexuální páry a snaží se ukázat, že Korán je liberální, Mohamed byl liberální, islám je liberální a chyba je jen v totalitních islámských režimech.
Rozhovor si každý může přečíst a udělat si sám obrázek.
Co mě však zaujala, jsou slova pařížského imáma o tom, že u Mohameda se scházeli feminní muži a mužatky. Slova o tom, jak Mohamed povýšil práva žen v době, kdy žádná práva neměly. Slova o tom, jak v historii v islámských zemích nebyla homosexualita postihována a jak tam utíkali homosexuálové z křesťanské Evropy. Stejně tak slova o trestání homosexuálu, že se netýká homosexuálního styku, ale znásilnění.
V Koránu nic o tom, že se u Mohameda scházeli homosexuálové, nenajdete. Nenajde o tom nic ani v druhém pramenu islámu, což je Sunna a ani v životopise Mohameda od Ibn Isháqa. Co však najdete v Koránu je zmínka o ráji, kde k dispozici budou mladí muži (i když není zřejmé k čemu), mimo 72 panen (kde to zřejmé je) samozřejmě. V Koránu také najdete zmínku o tom, že Alláh zničil kmen Luta, protože praktikovali homosexuální styky. Trest smrti pro homosexuály také najdete ve výrocích Mohameda slova o tom, že homosexuály je nutné trestat smrtí. A to ve sbírkách od Abú Dawuda, či Al-Bajhakiho, který vycházel z pramenů od Ibn Sada. Obávám se, že pan imám by rád aby jeho představy byly skutečností a skutečnost nerealitou a to i historickou.
Samostatnou kapitolou jsou slova o právech pro ženy v době, kdy žádné neměly. Když Mohamed začal působit, tak ženy měly větší práva než po té, co se islám uchytil. Důkazy nám paradoxně předkládá sama islámská tradice, podle které si Mohameda za manžela vybrala Chadídža, žena, která byla obchodnicí a Mohamed u ní začal jako obyčejný obchodník. Po Mohamedově zjevení již žádná žena neměla takovou samostatnost. Dalším pramenem jsou výroky Mohameda, kde se dozvídáme, že ženy v Medíně protestovaly proti tomu co Mohamed ženám nařizoval. Největší své kritičky pak Mohamed nechal zavraždit jako Asmu bint Marván, nehledě na spisy římských historiků, jako Ammianus Marcellinus, který ve svém díle „Soumrak říše Římské“ popisuje život Saracénu, byť okrajově, protože jeho hlavním zájmem byla Římský říše a její velikost, ale i těch málo útržků se můžeme dozvědět, že to byla žena, která si vybírala muže, že to byla žena, která měla, když ne hlavní, tak podstatné slovo a to dokonce i v kmenových záležitostech.
Na blogu není prostor rozebírat celý rozhovor, případně jít do větších podrobností. Nicméně historie islámu, islámské učení, které vychází z Mohamedových činů, Koránu a jeho životopisu, nám za ta staletí ukazuje, že islám jak jej známe dnes je stejný jako za Mohameda, monolit, který se nepodařilo rozbít ani hnutí Mutazila, založenému na racionální nauce Aristotelově a Platonovi. Jedinou výjimkou je hnutí Shia, které je považováno za heretické, stejně jako jako liberální a homosexuální imám z Paříže.
A dovolte mi kacířskou myšlenku. Pokud budu posuzovat nacismus z činů Oscara Schindlera, mohu pak obhajovat nacismus?
