Je to paradox, zatímco po celou dobu, co Aleppo bylo okupováno islámskými radikály, tak o osudu křesťanů se hlavní média moc nezmiňovaly. Jako by křesťané neexistovali.
Za to jsme byly zásobování obrázky Bílých přileb, které po osvobození Aleppa na konci loňského roku najednou vymizely. Byly jsme zásobování zprávami o tíživé situaci muslimů v části města ostřelované syrskou armádou, ale až na světlé výjimky se mlčelo o masakrech křesťanů v druhé části města. Ti se nehodili do obrazu trpících muslimů pod Asadovým režimem, zvláště když ti trpící byli vydávání za syrskou opozici. A těch nemocnic co jim Asad zničil. Podle těch zpráv, musela být v Sýrii za Asada nejlepší zdravotní péče na světě s nejhustší nemocniční sítí, protože si nedokážu představit, že by syrská „opozice“ dokázala tak rychle stavět nové nemocniční budovy. Ale vše je možné, protože islám je přeci podle mnohých apologetů tím nejlepším na světě, kterému dokonce vděčíme za algebru, která pochází z Persie a za nulu, kterou znali již staří Řekové a Římané. Neříkám používali, protože nulu dokázali použít až italští matematici v 14 století.
Nicméně, i přes malou odbočku, je skutečností, že po pěti letech mohli křesťané v Aleppu opět svobodně slavit svátek narození Krista, aniž museli mít strach, že budou bombardování syrskou opozicí. Že budou nuceni ke konverzi na islám, že budou nuceni platit poplatek za to, že mohou být křesťané, bez strachu, že jich ženy budou znásilněny. Je to vlastně postavené na hlavu. Utlačovatelé křesťanů byli vydávání za opozici a oběti syrského režimu a o skutečných obětech z řad křesťanů, jezídu, alevitů a dalších se moc nemluvilo, a když, tak jako exces v rámci Islámského státu, přestože Islámský stát a další islámské organizace by nikdy neměly moc, kdyby s nimi nesympatizoval ti, co byli ještě předtím „umírnění“ muslimové a sousedi občanů neislámských náboženství jako tomu bylo v Mosulu. Tedy s výjimkou, a tou jsou šité, ale ty zase sunnité nepovažují za pravověrné muslimy, ale horší než jsou lidé Knihy.
Jsou muslimové, kteří si uvědomují, že dobu „proroka“ Mohameda nejde přenášet do dnešní doby a je na prvním místě si uvědomit, že přes náboženské a teologické rozdíly jsme také lidé, jako bagdádský podnikatel, který daroval křesťanům vánoční stromeček. A je nepodstatné, zda k tomuto činu vedly tohoto muslima soucit, či sympatie. Nebo egyptský prezident, který nechal opravit křesťanský kostel na vánoční obřady, po té, co tento kostel byl zničen při atentátu příslušníkem Muslimského bratrstva, které prezident Sísí odstavil od moci. Toho Muslimského bratrstva, které si „demokraticky“ zvolila většina Egypťanů. „Demokraté“ byli naštvaní. Kdyby něco podobného udělala v Německu generalita v roce 1934, tak by stejní „demokraté“ jásali a dodnes to oslavovali.
Nedávno vyšel z Evropy pochod do Aleppa. Samozřejmě s cílem podpořit „chudáky“ muslimy. Otázkou je, proč ti samí lidé neuspořádali podobný pochod v době, kdy to ovládali jejich „favorité“, kteří utlačovali křesťany. Není to možná tím, že teď jim nic nehrozí a o to více mohou zdůrazňovat jak je syrský režim ukrutný? Ale tak mě napadá, když tam mohou jít svobodně a jak vidno, tak nemají strach, nemohu sebou vzít i ty „uprchlíky“? A proč podobný pochod neuspořádají do Súdánu, kde jsou popravováni lidé za to, že jsou křesťané a snaží se pomáhat anebo do Saudské Arábie, kde jsou utlačovány ženy a homosexuálové popravováni? Asi stejný důvod jaký jsem uvedl výše.
Z lidí se dělají radikálové, xenofobové, jen proto, že odmítají islám. Zamyslí se někdy někdo nad tím, že lidé vidí, jak se islám projevuje? Kolik jen bylo teroristických útoků ve jménu islámu za posledních pár let? A kolik bylo ve jménu Krista, Buddhy či hinduistického božstva?
Vím, po každém takovém útoku jsou proklamace islámských představitelů, že se nejedná o islám. A co je tedy islám? Je to Korán a Mohamed? Je snad islám podle muslimů jen jedním z mnoha náboženství? Jsou křesťané, ateisté a další nemuslimové rovni s muslimy? Přímo neodpoví. Nemohou, odpověď ano by znamenala popření islámu, tedy Koránu a toho co konal Mohamed. Odpověď ne, by znamenala, co si o nás myslí. Jiné možnosti nejsou. A muslimové to vědí. A proto jim tyto otázky málokdo pokládá
