Být liberál, progresivní a humanista, znamená zapalovat auta a rabovat obchody

Přesně tak, jak se tomu dnes děje ve Spojených státech, kde „demokraté“ protestují v ulicích proti volbě Donalda Trumpa prezidentem USA.  

Vida a já si dodnes myslel, že ta, jak je nám prezentováno, inteligentnější progresivní většina, dokáže respektovat demokratické principy. Nejspíše dokáže, ale jen pokud jsou ty demokratické principy v souladu s jejím přesvědčením a ostatní se jim pokorně přizpůsobí. Což ovšem o demokracii moc nevypovídá.

Je k smíchu, když voliči Donalda Trumpa jsou zvání „bílým odpadem, rasisty, šovinisty, vesničany apod.“, protože se ukazuje, že většina vysokoškolsky vzdělaných Američanů bylo pro Trumpa, že Trumpa volila téměř polovina žen, že Trumpa volili Hispanci a Afroameričané. Je to o to víc k smíchu, že ti různí experti, analytici a já nevím, kdo ještě tuhle skutečnost nemohou vydýchat a tak hledají zástupné problémy, tedy nehledají, jako spíše zdůrazňují, že Trumpa volili i dělníci. A to je nejspíše hrůza. Dělník volí tvrdého kapitalistu, člověka, který slibuje, že zruší sociální programy a přestane je podporovat.

Ještě k smíchu jsou teorie, že za prohru madam Clintonové může FBI. FBI nejspíše mlže i za to, že dotyčná používala svoje soukromé emaily i v případech kdy šlo o dokumenty zařazené do kategorie tajné a přísně tajné. To, že tím ohrožovalo americkou bezpečnost, je vcelku „nepodstatné“. Problém pro její příznivce je, že to někdo vytáhl na světlo.  Hlavně, že jim nevadilo vytahovat na světlo dvacet let staré románky Donalda Trumpa. Být progresivní znamená nejspíše mít také pokřivený pohled.

Dovolím si odbočit. Dnes se na iDnes objevil článek o mladých norských socialistech, jak po pěti letech po masakru Breivika opět skvěle prosperují a jak se jim daří. Jsou tam vysvětleny jejich nápady, jak ještě více zdanit bohaté v Norsku, ještě více sociálních programů, ještě více imigrantů. To, že toto sdružení vede imigrant, Kurd, je již celkem nepodstatné. Prostě jsou mladí a progresivní a jejich kamarádi se stali obětí teroru „křesťanského fundamentalisty“ Breivika.  A mohu souhlasit. Jen mi tam chybí jedna věc. Že tito mladí socialisté podporují teroristická hnutí jako je Hamas, které má na svědomí stovky civilních obětí v Izraeli. Prostě typická dnešní novinařina. Říci jen něco a co se nehodí vynechat.

A to samé se děje v USA v souvislosti s Trumpem. Je snadné kritizovat voliče, že volili „špatně“, ale nelze zapomenout, že se jedná také o voliče, kteří se v šedesátých letech angažovali v hnutí Hippies „Make love, not war“. V hnutí, které mělo velký vliv na vznik pozitivní diskriminace, multikulturalismus, emancipaci žen, bourání „předsudků“ vůči jinakosti, sociální programy a další. Otázka všech těch „expertů“ by měla spíše znít, jak to, že tito lidé volili Trumpa, který představuje pravý opak toho, za co oni v šedesátých letech bojovali? Proč se ztotožnily s heslem Donalda Trumpa „Udělejme Ameriku opět velikou“?

Pokud si totiž tuto otázku nepoloží a nebudou mít snahu najít odpověď, tak se pak nemohou divit, že v USA a nejen v USA probíhá takzvaný „Útěk bílých“, "odpor vůči rasovým a náboženským menšinám", jak je občas prezentováno. 

Můj osobní názor je, že nejde o rasismus vůči menšinám, nejde o xenofobii, ale jde o rasismus vůči většinovému obyvatelstvu a xenofilii, pod pláštíkem rádoby humanistických myšlenek a jakési divnolásky k lidem, kdy ti co jsou doma, se cítí jako cizinci.

Prostě jednoduše. Lidé už mají strach a oprávněný, že jejich země už není jejich.  Detroit je zářným příkladem. Kdo se pak může divit, že tito lidé volí toho, kdo jim dává naději, že si svojí zem mohou vzít zpět, kdo jim dává nadějí, že opět budou moci o své zemi rozhodovat?